Tifanny - vitráže

Výroba vitráží je dnes pro všechny mnohem oblíbenější a přístupnější než v dobách minulých. Spojením kousků skla olovem či měděnou páskou vytváříme nádherná skleněná díla, která ozdobí každou domácnost.

Historie vitráže

Slovo vitráž vzniklo z francouzského slova vitrage, a představuje skleněné plochy skládané z růzobarevných skel, které se spojují olověnými páskami či kovovými profily. Nejčastěji se používá k zasklení oken či skleněných výplní. Již ve středověkých chrámech se používala tato metoda k zasklení obrovských katedrálových oken, které se nedaly zasklít jen jediným dílem skla. A tak vznikla metoda spojování skel, které dodnes říkáme tifanny nebo vitrážová technika. Postupem času se spojování barevných skel stalo uměleckou záležitostí. V dřívějších dobách se vitráže většinou používali pro kostely, chrámy, kláštery, ale v současnosti se často prolíná i do domácností, kde se jí zdobí dveře, zrcadla, zástěny, okna, ale i dekorativní předměty jako jsou lampy, hodiny či šperky.

Techniky vitráže

Na první pohled vitráž vypadá jako velice složité umění. Rozhodně je potřeba značné dovednosti a šikovnosti, každé takové krásné dílko nevzniklo samo od sebe a snadno. Naučení se specifických technik k výrobě vitráží potřebují určitý čas, ale každá technika je s trochou trpělivostí a praxe zvládnutelná. Používají se dvě techniky výroby vitráží a to za tepla a za studena. Studená technika se provádí pomocí kovových profilů, teplá metoda za pomocí měděných pásek a rozehřátého cínu.

Potřebný materiál k vitráži

Základem každé vitráže je sklo. K dostání je mnoho barev i struktur průsvitného i neprůsvitného skla. Vitrážní sklo se dělí do dvou kategorií, na katedrální a opály. Sklo katedrální je čiré a transparentní sklo barevných odstínů. Opály neboli opalizující sklo je vyrobeno s přídavkem materiálů, které při chlazení skla vyvolají krystalizaci skla, a tím vzniká neprůhledné sklo, které světlo pouze odráží a nepropouští. K výrobě vitráží je zapotřebí speciální pracovní nářadí a pomůcky, jako jsou šablonovací nůžky, řezák skla a řezací kapalina, pravítko, odlamovací kleště, trojbodé kleště, vylamovací kleště, bruska skla, ochranný štít, pájecí cín, tavidlo, páječka, olověné či bronzové profily různých rozměrů, štípací kleště na olovo, pilníky, podkovářské hřebíky, měděné pásky různých šířek s černou či stříbrnou lepící stranou, hladítko pásky. Pro dokončení díla poté spárovací hmotu na vitráž, kartáček, cínové či měděné dráty k zavěšení, řetízky s oky, patiny.

Jak vidno, zapotřebí je značné vybavení pro výrobu vitráže a vše nabízí speciální prodejny pro vitrážisty. Důležité je mít na výrobu vitráží prostor, kde Vám nebude vadit skelný prach a úlomky skel, které při práci odlétávají. Významným pomocníkem je také náplast či obvaz na způsobené řezné rány!

Vytvoření vzorů - vitráže

Nejdůležitější částí zhotovení vitrážového díla je mít přesnou předlohu či šablonu ve skutečné velikosti. Předloha se vytváří z papírů, kde si předkreslíme požadované dílko. Každý jednotlivý díl vitráže si očíslujeme. Usnadní nám to práci při řezání a sestavování skleněných dílků. Jedna metoda je si předlohu rozstříhat na jednotlivé dílky, pro snadnější řezání skla, druhá metoda tzv. anglická, nám umožňuje pracovat s celou předlohou, použijeme jí ovšem pouze u průhledného či světle barevného skla.

Řezání skla

Nejpřesnější část tvorby vitráží je právě řezání skla. Důležité je, aby uříznuté skleněné dílky vitráže přesně zapadaly do sebe. Předlohu si překreslíme na skleněnou tabulku, anebo si jí podložíme sklo. Každý dílek předlohy vyřežeme do vybraného skla. Řezání skla se provádí řezákem skla. Tyto řezáky ve skutečnosti sklo neřežou, vlastně dělají rýhu do skla ocelovým kolečkem. Tato rýha je téměř neviditelná, rýha sklo oslabí natolik, že se dají ze skla lámat různé tvary. Práce s řezákem je náročná, důležité je působit na řezák stejnoměrným tlakem po celé délce řezu, aby se nám sklo nelámalo nepravidelně. Doporučuje se učit pracovat s řezákem na obyčejném a levném okenním skle. Je lehce dostupné, tenké, levné a dobře se řeže. Mnohdy se přihodí problém s řezáním skla, kdy se nám sklo zlomí v nechtěném místě. To se někdy stane ale i velmi zkušeným vitrážistům.

Odštipování a broušení skla

I když dílky co nejpečlivěji a nejpřesněji uřežeme či lámeme, vždy hrany skla mají nerovnosti či přesně neodpovídají předloze, je zapotřebí hrany uštípnout či obrousit dokud dosáhneme požadovaného tvaru. K vylamování kousků používáme kleště s malými zoubky, které umí uštípnout a odlomit malé kousky skla. K obroušení hran používáme brusku skla, díky které docílíme hladkých a kolmých hran skla. Brusky mají vyměnitelné kotouče různých zrnitostí, kterými docílíme složitých tvarů a křivek skla. Bruska skla se skládá z brusného kotouče, zásobníku na vodu a ochranného štítu obličeje. Do zásobníku na vodu se dává chladicí kapalina, která snižuje tření a opotřebení kotouče. Výborným pomocníkem při práci s bruskou jsou chrániče palců nebo kleště k držení malých kousků skla. Brusku skla potřebujeme při výrobě vitráží metodou spojování dílků skla měděnou páskou, které vyžaduje obroušení hran skla.

Metoda kovových profilů - vitráže

Tato tradiční** technika tvoření vitráže** používat sestavování dílů ze skla do kovových profilů sletovaných v každém spoji. Profily se vyrábějí z** olova, zinku, mědi a mosazi**. Skleněné částí se zasazují do profilů, hrany se schovají do dříku profilů, a překrývají sklo tzv. listem profilu. Když máme díly skla vyřezané přesně podle předlohy, je skládání skleněných dílů bezproblémové. Hrany skla jsou kryté v profilu, a tak tato metoda nevyžaduje úhledně rovné hrany dílků, jako metoda spojování měděnou páskou. Pro použití vitráží v interiéru se doporučuje používat lehčích zinkových profilů, pro venkovní použití olověných profilů.

Práce s profily

Na stůl položíme předlohu či šablonu, na kterou si naskládáme vyřezané očíslované dílky skla. Použitím podkovářských hřebíků a zarážek zasazujeme jednotlivé kousky skel do profilu, tak aby vše bylo pevně přichyceno. Přidáváme postupně další dílky skla, průběžně kolem nich ohýbáme olověné profily, které postupně odštipujeme kleštěmi. Ve chvíli, kdy máme všechny díly skla zasazené v profilech a zajištěné hřebíky, musí být linie profilů rovné a hladké. Zajistíme obvod celého dílka a pájkou sletujeme potřebné spoje. Po té dílko otočíme a sletujeme také z druhé strany. Celkové dílko vyčistíme a můžeme používat jako dekorativní prvek našeho domovu.

Metoda s měděnou páskou - vitráže

Metoda spojování skla měděnou páskou se poprvé použila koncem devatenáctého století při výrobě stínidel secesních lamp a dalších dekorativních předmětů. Olověné profily se nelehce tvarovalo kolem malých skleněných dílků, začalo se používat měděné plíšky pro spojování pájkou. Metoda spojování měděnou páskou umožňuje dosáhnout jemnějších linií vzorů a křivek.

Práce s měděnou páskou

Na papírovou předlohu si rozložíme všechny nařezané skleněné díly. Trošku to připomíná skládání puzzle. Pokud jsme přesně řezali a brousili, musí jednotlivé skleněné díly přesně kopírovat šablonu. Mezi jednotlivými díly musí vzniknout jen malý prostor pro nalepení pásky. Měděná páska, která se vyrábí v různých šířkách se nalepí lepící stranou na střed skleněné částí, kraje se ohnou přitlačením na obě strany skla a řádně se vyhladí. Olepený dílek skla si pečlivě prohlédneme, aby byla páska vedena přesně středem a byla rovnoměrně přeložena na obě strany skla. Olepené dílky poskládáme dle šablony k sobě a bodově je pájkou spojíme k sobě. Jakmile máme spojené celé dílko, spojíme spoje všech dílů skla po celé délce k sobě cínem. Dalo by se říci, že je potřeba cínem zakrýt celou linií spojů skleněných dílků. Po dokončení pájení z jedné strany je potřeba scínovat díly i z druhé strany. Po dokončení pájení se dílko řádně očistí a omyje, vyleští a může je používat k ozdobení a zkrášlení domova.

Kombinovaná metoda - vitráže

Nejčastěji se využívá právě kombinovaná metoda tvorby vitráží, kde rovné a dlouhé linie spojů spojujeme pomocí profilů a na místech křivek a malých skleněných dílů se využívá metoda spojování měděnou páskou. Kovové profily se také nejčastěji využívají k lemování žádaného dílka, které nám zaručuje pevnější stálost.

Využití vitráží

Vitráže se dnes používají jako moderní doplněk bydlení, najdeme krásné vitrážové lampy, hodiny, nástěnné obrazy i šperky. Z vitráží je možné vyrobit také vánoční ozdoby, závěsy do oken či zástěny k ochraně krbů. V novostavbách často lidé používají vitráž jako výplň vchodových i vnitřních dveří. Využití je veliké, velice se dnes tato technika rozmohla. Firmy zabývající se prací se sklem pořádají mnoho různých kurzů a exkurzí, kde se s touto technikou seznámíme blíže, kde si sami můžete výrobu vitráží vyzkoušet.

Právní prohlášení: Obsah internetového magazínu i jednotlivé jejich prvky jsou právně chráněny. Jakékoli užití spočívající v kopírování a/nebo napodobování obsahu a/nebo prvku tohoto internetového magazínu bez výslovného souhlasu provozovatele internetového magazínu je protiprávní, porušující práva společnosti k autorskému dílu a databázi a zakládající nekalosoutěžní jednání. Neoprávněným užitím obsahu a/nebo prvku interntového magazínu může dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a/nebo trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 trestního zákoníku, za jejichž spáchání může být uložen trest zákazu činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo trest odnětí svobody. Pokud máte o užití obsahu a/nebo prvku internetového magazínu zájem, kontaktujte redakci internetového magazínu. id9130 (krasny-zivot.cz#23012)


Přidat komentář